 Osud mne na chvíli zavál do této oblasti, ale ne v tom správném období. Nejlepší prý je, když vydatné deště doprovází pěkné teploučko. Ale v horách Khao Soku neplatí stejný klimatický kalendář, jakým se řídí turisté v letoviscích Pattaya nebo Hua Hin. Právě když si tam v lednu a únoru užívají nejplnější sezónu bez srážek a s nejnižšími teplotami, v Surat Thani dovede slušně pršet a Rafflesie otevírají své květy. My jsme sem dorazili v dubnu z oblasti u řeky Kwai, kde bylo vše na troud, obzvláště všudypřítomné porosty bambusu, a tady nás uvítala šťavnatá zeleň.
 Zkusili jsme to v té části Khao Soku, která spadá do přírodní rezervace Klong Panom. Můj pralesní průvodce khun Bao mi moc naděje nedával. Ani vesničané dole v údolí, než jsme začali stoupat do svahů. Divili se proč tam jdeme. Ale chtěl jsem alespoň vidět místa, kde se Rafflesie mohou vyskytovat. Úbočí hor byla zpočátku pokryta kaučukovníkovými plantážemi, pak začal deštný prales. Uzounká pěšina, pak odbočit do porostu, vyšplhat po kamenech malého teď vyschlého vodopádu. Khun Bao věděl úplně přesně kam mne má zavést. Nejprve našel on jeden ještě nerozevřený květ, pak jsem byl na řadě já s objevy několika už odumřelých a nakonec i čerstvých květů. Ten nejhezčí měl v průměru osmdesát centimetrů. Literatura uvádí, že květy Rafflesie dosahují velikosti kolem jednoho metru a váží až 7 kg. Lidé z Khao Sok tvrdí, že když je dost vláhy, může květ měřit až metr dvacet.
Květy jsou sytě červené. Vyrůstají zdánlivě přímo z pralesní půdy. Ve skutečnosti však je to parazitická rostlina a při bližším ohledání zjistíte, že se přiživuje na liánách, které se plazí po zemi nebo těsně pod ní. Uvádí se, že ve chvíli, kdy se květ rozevře, začne intenzivně páchnout po shnilém mase. Rafflesie platí i v Thajsku za velkou vzácnost a je přísně chráněná. Na černém trhu by údajně jeden květ vynesl tak asi dva až tři tisíce v našich korunách, kdyby si to někdo troufnul. Ale prý by ho policie chytila ještě dřív, než by k prodeji došlo.
Probírali jsme všechno o těchto rostlinách večer před výpravou v malém džunglovém hotýlku, kde nad stolem visel velký plakát s fotografiemi Rafflesií. Majitel bungalovů prohlásil, že "búa phud" kvete tady v horách po celý rok. Jenom nikdo neví, kdy vykvete a kdy ne. Když na ně sběrači kaučuku narazí, přijdou to hned do hotelu ohlásit. Dříve bylo květů velmi málo a jen daleko od lidských obydlí. Poslední dva tři roky však je nacházejí vesničané mnohem častěji a poměrně blízko. Snad to svědčí o tom, že se zlepšuje životní prostředí.
Tak těm, kdo by chtěli taktéž vidět Rafflesii na vlatní oči, hodně štěstí při hledání ! Víte jak to v Asii chodí. Potřebujete mít přesné informace, dobře vše naplánovat, ale o úspěchu nakonec rozhodne přízeň přírodních duchů a rozličných božstev. Nepodstatné rozhodně nejsou ani správné amulety. Mně obzvlášť potěšilo tvrzení, že Búa phut rozkvétá pro lidi s dobrým srdcem, kteří umějí rozdávat radost.
(PhDr.Petr Šulc) |
Thajci jí říkají "Búa phud". "Búa" znamená lotos, ale v tomto případě spíš asi "květ". "Phud" je "vyrůstati ze země". Ono se to řekne "phud", vyrůstá ze země. Ale kde a kdy ? Hledači Rafflesií mají šanci jen na pár místech v jihovýchodní Asii v nejhlubších deštných pralesích a jen tam, kam nezasáhly ani v nejmenším vlivy poškozující životní prostředí. V Thajsku prý na jediné lokalitě, v horách v provincii