Historie - Ayutthaya (1)

1350

velící generál v Utongu, po smrti krále se sám stane Králem Utongu a převezme titul Rama Tibodi I. Jedním z jeho prvních rozhodnutí je přenést hlavní město asi 50 kilometrů na východ, do řemesly vzkvétajícího města Ayutthaya. (Zde můžeme vidět podobu se založením Bangkoku o 432 let později, kdy je to znovu velící generál předcházejícího krále, který se sám stane králem. V obou příkladech je jedním z jejich prvních úkolů přenést hlavní město na jiné místo; oproti čemu můžeme často mylně číst v anglických průvodcích, že obě města, Ayutthaya i Bangkok, byla "založena" dvěma králi, přestože již před tím v nějaké podobě existovala, byť bez politického významu a funkcí.

1350-1359

Král Rama Tibodi I. představí kodifikované právo.

1352

Ayutthaya napadá ve válečném konfliktu Kambodžu. Ta je obsazena a její Král Pasat se stane vazalem Siamu. I když jsou to Khmerové (nebo Kambodža) kdo je v této válce poražen, proniká v následujících desetiletích spíše khmérská kultura do thajské společnosti než naopak. Jeden příklad: Siam převezme khmerský systém otroctví a také pojetí absolutní monarchie.

1357

Cholera se šíří v království Siam a vyžádá si mezi tisíci jinými i životy dvou jeho princů, Chaokeo a Chaotai.

1361

Král Rama Tibodi I. se stane buddhistickým knězem

1369

Král Rama Tibodi I. umírá ve věku 57 let a jeho syn, Princ Ramesuan, usedá na trůn. Jeho neschopnost prokazovaná během kambodžské války jej však činí nepopulárním mezi vlastními lidmi.

1370

Na veřejném slyšení rady ministrů se Princ Ramesuan vzdává trůnu ve prospěch svého strýce, Prince Boromaraja (švagr Krále Rama Tibodi).

1371

Král Boromaraja začíná napadat Sukhothai a podrobí si několik měst.

1375

Phitsanulok, náhradní hlavní město Sukhothaii, je dobyto Boromarajaovými vojsky a zajatci jsou uvrženi do otroctví.

1378

Sukhothajský Král Tammaraja II. je donucen stát se vazalem Krále Ayutthayai. Tím končí po 140 letech období její nezávislosti.

1388

Král Boromaraja umírá a jeho syn Tonglan, (15 let starý) ho následuje na trůnu. 7 dnů potom, bývalý Král Ayutthayi, Ramesuan, zajme mladého krále, pravděpodobně ho zavraždí a převezme trůn.

1390

Senmuangma, mladý král z Chiang Mai (Království Lan Na Thai), se pokusí svrhnout Ayutthayského krále a získat Sukhothai pro jeho Krále Tammaraja II., ale chiangmaiská armáda je poražena ayutthayskými vojsky. Král Ramesuan poté uspěje při napadení Chiang Mai a přesídlí část městské populace do jiných oblastí držených Siamem (Ayutthayaou), některé až na vzdálený jih Malajského poloostrova. Ačkoli lidé žijící v oblasti Chiang Mai jsou etnicky Thajci, mluvili v té době zcela odlišným dialektem než v Siamu, protože se stěhovali z dnešního Yunnanu v jižní Číně až o několik století později než Thajci usídlení na jihu.

1393

Vypukne znovu válka s Kambodžou vyprovokovaná kambodžským Králem Kodombongem který zabere Chonburi a Chantaburi a připojí je včetně značné části jejich obyvatel ke Kambodži. Král Ramesuan, následkem těchto události, pošle své vojáky do Kambodži, napadne Angkor a zajme téměř 90.000 Kambodžanů a khmérské království se znovu stane vazalem Siamu. Rok 1393 tak svým způsobem vytváří precedens, který bude v jihovýchodní Asii dodržován po celá příští staletí. Vítězní králové a generálové již při impozantních holdech neplení města poražených sousedů do posledního muže. Protože téměř konstantní války mezi Thajskem, Barmou a Khmery těžce decimují jejich populace, stane se zajetí nových obyvatel a vojáků, kteří nahradí ty padlé v bitvě hlavním cílem války. Dříve než začneme soudit takovou populační politiku, je třeba poznamenat, že války mezi těmito třemi národy často byly totální války. Často byli na vojnu odváděni spíše než dospělí muži mladí chlapci a rovněž tak ve všech bitvách pravidelně bojovaly i ženy. Populační politika zajateckých válek proto také významnou měrou přispěla k etnickému míšení probíhajícímu v té době v jihovýchodní Asii. Rasová příslušnost se tak stává nedostatečným kritériem pro odlišení Thajců, Monů, Khmerů, Shanů atd. Spíše to je jazyk a oblastní kultura, které mezi nimi činí zásadní nebo rozpoznatelný rozdíl.

1395

Ramesuan umírá v 62 letech a je následován svým synem Ramrajaou a vládne 14 mírových, ale také jednotvárných let.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Ayutthaya 2 - druhá část

Ayutthaya 3 - třetí část

Ayutthaya - informace o provincii

Ayutthaya - interaktivní mapa

THAJSKO

Průvodce

> Top Thailand
> Bangkok
> Pattaya

> Phuket

> Ko Samui

> Krabi, Phi Phi
> Národní parky
> Ostrovy

> Zajímavé chrámy

> Rady na cestu
> Ambasády a víza

> Mapy Thajska

> Doprava

Provincie

> Výběr z mapy

> Amnat Charoen

> Ang Thong

> Ayutthaya

> Bangkok

> Buriram

> Chachoengsao

> Chainat

> Chaiyaphum

> Chanthaburi

> Chiang Mai
> Chiang Rai

> Chonburi (Pattaya)

> Chumphon

> Kalasin

> Kamphaeng Phet

> Kanchanaburi

> Khon Kaen

> Krabi
> Lampang
> Lamphun

> Loei

> Lop Buri
> Mae Hong Son

> Maha Sarakham
> Mukdahan

> Nakhon Nayok
> Nakhon Pathom

> Nakhon Phanom

> Nakhon Ratchasima
> Nakhon Sawan

> Nakhon Si Thammarat
> Nan

> Narathiwat

> Nong Bua Lamphu

> Nong Khai

> Nonthaburi

> Pathum Thani

> Pattani

> Phang Nga

> Phatthalung
> Phayao
> Phetchabun

> Phetchaburi
> Phichit
> Phitsanulok
> Phrae

> Phuket

> Prachin Buri

> Prachuap Khiri Khan

> Ranong

> Ratchaburi

> Rayong

> Roi Et

> Sa Kaeo

> Sakon Nakhon

> Samut Prakan
> Samut Sakhon

> Samut Songkhram

> Saraburi

> Satun

> Si Sa Ket

> Sing Buri

> Songkhla
> Sukhothai

> Suphan Buri

> Surat Thani

> Surin
> Tak

> Trang

> Trat

> Ubon Ratchathani

> Udon Thani
> Uthai Thani
> Uttaradit

> Yala
> Yasothon