Historie - absolutní monarchie (1)

1782, 20.dubna

Chao Phaya Chakri (generál Thon Duang) je korunován pod královským titulem Král Rama I. Tím v podstatě začíná Dynastie Chakri, která existuje do dnes. Z jeho rozhodnutí padl návrh na nové plány hlavního města. Často se zcela mylně uvádí, že Rama I. založil Bangkok. Již ale několik set let před tím bylo Thonburi (neboli Bangkok) známou zastávkou evropských obchodníků na jejich cestě do Ayutthayi. Dále je nesprávné ostré vymezení a oddělování pojmů Thonburi a Bangkok. Zatímco evropští obchodníci se drželi názvu Bangkok pro místo své zastávky, pak levý i pravý břeh řeky Chao Phaya byl známý již za starého Siamu jako město Thonburi, které se postupně z vesnice stalo městem Bangkok. Thonburi si zvolil za své hlavní město již Král Taksin. Je sice pravda že Král Taksin postavil svůj palác a všechny hlavní stavby na pravém břehu řeky Chao Phaya, ale město Thonburi zahrnovalo oblasti na obou březích. Logický záměr Krále Taksina byl kontrolovat řeku, která městem protéká a ne ji jenom obtéká. Protože se obával dalšího barmského útoku chtěl mít možnost volby úniku a případně se svými lidmi a vojáky nepovšimnuti prchnout po řece. Jeho cílem měla byl jeho stará pevnost v Chantaburi na východním pobřeží, blízko dnešní hranice s Kambodžou.
V době kdy se Chao Phaya Chakri stal králem Siamu, nebyla již barmská hrozba tak významná. Siam byl znovu silný a vyrovnal se přinejmenším síle Barmy. Rama I. ale ve svých plánech spíše než na možnost snadného úniku myslel na silnou obranu. Nicméně řeka protékající hlavním městem se jeví i jako značná nevýhoda a tak bylo nutno důkladně zabezpečit její vstup do města. Proto se rozhodl na úkor dosud větší západní strany což bylo Thonburi, koncentrovat vše důležité na východní stranu. To znamenalo samozřejmě ze všeho nejdříve jeho vlastní palác. Pro něj byla zabrána velká oblast východního Thonburi, kde až do konce 18.století žila čínská komunita. Poté co byla jejich osada zlikvidována, se tato přesunula asi o tři kilometry směrem dolů do oblasti později známé jako Sampheng. Číňané dodnes žijí v této oblasti, a Sampheng Rd. se stala slavnou čínskou nákupní oblastí (poté co to byla pochybná čtvrť pro mnoho desetiletí ).

1785

Jsou dokončeny práce na stavbě Velkého paláce a Chrámu smaragdového Buddhy. Nové město nyní více nebo méně pokrývající území na východní straně Chao Phaya je uvedeno pod novým jménem "Khrung Thep Maha Nakhon Amorn Rattanakosindra Mahindrayutthaya Mahadilokpop Noparattana Radchhani Burirom Udom Rachnivet Mahastan Amorn Pimarn Avatarn Satit Sakatuttiya Vishnukarm Prasit." V překladu: "Město Andělů, velké město a rezidence smaragdového Buddhy, nedobytné město boha Indry, velké hlavní město světa, obdarované devíti drahokamy, oplývající obrovskými královskými paláci, které se podobají nebeskému příbytku kde sídlí a panuje reinkarnovaný Bůh, město založené bohem Indrou a postavené prostřednictvím Vishnukarmy". Toto nejdelší jméno hlavního města na světě se obecně krátí na Krung Thep. Západní obchodníci ovšem pokračovali v používání názvu Bangkok. (Podle jména starého městečka Bang Makok ležícího na východním břehu řeky).

1785

Obnovení barmských útoků, jsou zapuzeni

1887

Barma napadá sever Siamského království a je znovu poražena.

1793

Rama I. napadne barmské provincie zasahující do Malajského poloostrova ale nedokáže je připojit k Siamu.

1809, 7. prosince

Král Rama I. umírá ve věku 72 let a jeden z jeho synů (měl 17 synů a 25 dcer) uspěje v boji o trůn pod královským titulem Král Rama II.
Posloupnostní pravidla v Siamu se výrazně lišila od evropských. Král měl volnou ruku při výběru svého nástupce. Nejpravděpodobnějším nástupcem krále nebyl jeden z jeho synů, ale jeden z jeho bratrů, obvykle již dohodnutý v době panování krále. Obdržel titul princ nebo král předního paláce (Maha Uparat). Siamské královské paláce byly takto budovány již od časů Ayutthay. Opravdu obýval palác, který před tím patřil panujícímu monarchovi. Mimo prince nebo krále předního paláce tam obvykle také byl princ nebo král zadního paláce. Stál druhý v řadě, pro případ, kdyby princ nebo král předního paláce zemřel před panujícím monarchou. Za normálních okolností princ nebo král zadního paláce byl další bratr panujícího monarchy. Bylo otázkou taktu panujícího monarchy jmenovat nebo nejmenovat krále nebo prince předního nebo zadního paláce. Často panovník jmenoval obyvatele obou paláců jen jednou za celý jejich život. Problém nastal, když obyvatelé těchto paláců zemřeli před panujícím monarchou. Teoreticky v takovém případě svolal korunovační radu a vybral si mezi ní následníka. Korunovační rada byla typicky tvořena z několika tuctů princů a vysokých členů vlády, ale nutně to nemuseli být jenom princové. Protože siamští králové často byli "pracovitými tvůrci" (několik desítek dětí bylo zcela obvyklé), nikdy nebyl nedostatek schopných rodinných příslušníků pro vyplnění všech důležitých vládních pozic (situace, která ještě dnes existuje ve státech Arabského poloostrova). Posloupnostní otázky byly dobře zpracovány teoreticky, ale před nástupem Dynastie Chakri se praxe ne vždy řídila předepsanými pravidly. Během Ayutthayského období to často býval někdo z ctižádostivých členů paláce kdo oficiálně vystoupil na trůn místo určeného dědice, obzvláště když král být ještě nezletilý. Většinou to bývalo provázeno krvavou lázní a bratrovraždami.

1810

Barma napadá jižní oblasti Malajského poloostrova a na nějaký čas dokonce drží i Phuket ale, jsou snadno vyhnáni poté co proti nim zasáhne asi 20 000 Thajců.

1818

Portugalsko posílá velvyslance do Siamu - Carlos Manuel Silveira a je podepsána obchodní smlouva mezi oběma státy

1821

Kedah (dnes součást Malajsie hraničící s Thajskem, před tím Barma) je napadena Siamem a jeho Sultán prchne do Penangu.

1822

Britský obchod se Siamem je plně rozvinutý.

1824

1. Anglo-Barmská válka (1824-1826) vypukne díky sporům o hraniční území mezi Barmou a Indií, která je pod nadvládou Británie. Briti blížící se k Siamu se stávají jeho spojencem. Siam profituje z války, protože konflikt váže barmské armády na západě země a proto Siamu nehrozí z východu nebezpečí od Barmy.

1824, 24. února

Podepsána alianční smlouva mezi Siamem a Velkou Británií. Přestože je spojencem Velké Británie, aktivně se války nezúčastňuje. Nicméně Siam postupuje Velké Británii část jím obsazeného barmského území - provincie Arakan, Martaban, Tavoy a Tenesserim. Velká oblast je totožná s těmi částmi dnešní Barmy, kde se zužuje Malajský poloostrov. Toto jsou první územní ústupky Siamu evropským mocnostem Velké Británii a Francii. Další ústupky rozsáhlých thajských území evropským koloniálním mocnostem budou následovat. V dobách největšího rozmachu Siamu na začátku Bangkokského období zahrnoval celý současný Laos a Kambodžu, některé části současné severovýchodní Barmy, špičku současné čínské provincie Yunnan a části dnešní severní Malajsie. Siam měl tehdy nejdelší hranici s Annameským královstvím (dnešní Vietnam) na východě, kratší s Čínou na severu, krátkou vodorovnou s Malajsií na jihu a na východě s Barmou, v přibližně stejné délce jako je tomu dnes.

1824, 20. července

Král Rama II. umírá ve věku 57 let bez určení dědice trůnu (přestože měl 38 synů a 35 dcer s 38 různými matkami). Se svolením korunovační rady (zahrnující hlavně členy královské rodiny) je určen následníkem trůnu princ Jetta, nejstarší syn Ramy II., ale zplozený s nekrálovskou manželkou - místo prince Maha Mongkuta, nejstaršího syna Krále zplozeného s královskou manželkou, který mohl být považován za oprávněného nástupce Krále. Ale hlavně díky pochybným veřejným projevům prince Maha Mongkuta a jeho prominentním účastem v četných veřejných záležitostech, získává princ Jetta podporu Korunovační rady a je proklamován jako Král Rama III. Jeho posmrtný titul je Phra Nangklao.

1826

Uzavřena smlouva o přátelství a obchodu mezi Siamem a Britskou východoindickou společností (proti které siamský Král Narai vyhlásil válku více než 100 let před tím).

1833

Siam vypoví jeho první smlouvu o přátelství a obchodu s USA.

1838

Bývalý Sultán z Kedahu se pokusí získat kontrolu nad jeho územím. Siam napadne znovu Kedah, ovlivňující blízká malayská území, která již byla považována za državu Velké Británie a tak znovu dochází k napětí vztahů mezi Siamem a Velkou Británií.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

Absolutní monarchie 2 - pokračování

Bangkok - informace o provincii

Ottův slovník naučný

THAJSKO

Průvodce

> Top Thailand
> Bangkok
> Pattaya

> Phuket

> Ko Samui

> Krabi, Phi Phi
> Národní parky
> Ostrovy

> Zajímavé chrámy

> Rady na cestu
> Ambasády a víza

> Mapy Thajska

> Doprava

Provincie

> Výběr z mapy

> Amnat Charoen

> Ang Thong

> Ayutthaya

> Bangkok

> Buriram

> Chachoengsao

> Chainat

> Chaiyaphum

> Chanthaburi

> Chiang Mai
> Chiang Rai

> Chonburi (Pattaya)

> Chumphon

> Kalasin

> Kamphaeng Phet

> Kanchanaburi

> Khon Kaen

> Krabi
> Lampang
> Lamphun

> Loei

> Lop Buri
> Mae Hong Son

> Maha Sarakham
> Mukdahan

> Nakhon Nayok
> Nakhon Pathom

> Nakhon Phanom

> Nakhon Ratchasima
> Nakhon Sawan

> Nakhon Si Thammarat
> Nan

> Narathiwat

> Nong Bua Lamphu

> Nong Khai

> Nonthaburi

> Pathum Thani

> Pattani

> Phang Nga

> Phatthalung
> Phayao
> Phetchabun

> Phetchaburi
> Phichit
> Phitsanulok
> Phrae

> Phuket

> Prachin Buri

> Prachuap Khiri Khan

> Ranong

> Ratchaburi

> Rayong

> Roi Et

> Sa Kaeo

> Sakon Nakhon

> Samut Prakan
> Samut Sakhon

> Samut Songkhram

> Saraburi

> Satun

> Si Sa Ket

> Sing Buri

> Songkhla
> Sukhothai

> Suphan Buri

> Surat Thani

> Surin
> Tak

> Trang

> Trat

> Ubon Ratchathani

> Udon Thani
> Uthai Thani
> Uttaradit

> Yala
> Yasothon